Taneční sdružení ČR

Kontakt

Taneční sdružení ČR
Celetná 17
Praha 1
110 00
Česká Republika
Telefon: +420 224 901 237

Životní jubilea PDF Tisk Email
Sobota, 29 Říjen 2011 11:52
Počet zobrazení : 296

 

      5. listopadu 1951 zemřela ruská tanečnice a pedagožka Agrippina Jakovlevna Vaganovova . Tanec studovala v carské baletní škole v Petrohradě. V roce 1897 absolvovala a stala se členkou Mariinského divadla. V roce 1916 ukončila aktivní dráhu tanečnice a začala se věnovat pedagogické praxi. Od roku 1921 vyučovala na Státním choreografickém učilišti v Petrohradě, jehož se v roce 1934 stala ředitelkou. Vytvořila pedagogický systém klasického baletu, který se stal základním výukovým programem mnohých baletních škol. Vyšel též knižně pod názvem Základy klasického baletu. K jejím žačkám patřily např. G. Ulanova, N. Dudinska, V. Volkova. V letech 1931 – 7 byla ředitelkou Kirovova baletu.

 

 

      9. listopadu 1931 se narodil tanečník Bohumil Klika. Tanec studoval u H. Štěpánkové a v baletní škole ND. V letech 1949 – 87 (od 1966 sólista) byl členem ND V Praze. Vynikal v charakterních a komických rolích; Šašek (Popelka), Roderigo (Othello), Benvolio (Romeo a Julie), Povaleč (Podivuhodný mandarín).

      11. listopadu 1811 se narodil francouzský hudební pedagog a teoretik François Delsarte. Vytvořil systém analýzy výrazových pohybů. Určil tři pohybové kategorie; excentrickou, koncentrickou a normální. Tělo rozdělil do tří zón; intelektuální (hlava), emocionální (trup), fyzikální (nohy). Svou teorií velmi ovlivnil průkopníky moderního tance na počátku 20. století.

     11. listopadu 1911 se narodila tanečnice, choreografka a pedagožka Jožka Šaršeová. Tanec studovala u E. J. Dalcrozeho v Hellerau u Drážďan. V Praze spolupracovala s divadelní avantgardou, zejména s režiséry J. Frejkou, E. F. Burianem. Ve svých tanečních sólech se zabývala společensko-politickými otázkami. V roce 1931 si založila vlastní taneční skupinu. Vyučovala pohybovou a hereckou výchovu na pražské konzervatoři. Vytvořila pohybové skladby pro celostátní spartakiádu (1955, 1960). Stála u zrodu ČSSPT.

     13. listopadu 1886 se narodila německá tanečnice, choreografka a pedagožka Mary Wigman. Tanec studovala u E. J. Dalcrozeho v Hellerau u Drážďan a od roku 1913 u R. Labana. V roce 1914 debutovala ve Švýcarsku svými sólovými tanci. V roce 1920 si v Drážďanech otevřela taneční školu, v níž vychovala několik významných osobností německého expresionistického tance; H. Kreutzberga, H. Holm, Y. Georgi, G. Paluccu. V roce 1930 odjela na turné do USA, kde si pro velký úspěch otevřela školu. Po roce 1936 jí byla pozastavena činnost a odjela do Lipska vyučovat na hudební akademii. Po válce si zde otevřela školu, v níž působila do roku 1949. Poté se vrátila do Berlína, kde působila do své smrti. Choreograficky nastudovala bezpočet sólových tanců a řadu skupinových děl; Svěcení jara, Carmina burana, Orfeus a Eurydika. Napsala i několik knih o tanci.

      14. listopadu 1876 se narodila ruská tanečnice Jekaterina Geltzerová. Tanec studovala v moskevské baletní škole při Velkém divadle. V roce 1894, po absolutoriu, se stala členkou Velkého divadla. Od roku 1910 tančila v Ruských baletech S. Ďagileva. Od roku 1921 žila opět v Rusku. Tančila hlavní charakterní roli Tao – Hoa v prvním sovětském klasickém baletu Rudý mák (1927).

     15. listopadu 1951 se narodila tanečnice Ludmila Ogounová. V roce 1971 absolvovala TKP a odešla do ND v Brně. Působila zde do roku 1992 (od 1977 sólistka). Uplatnila se hlavně v moderním repertoáru; Carmen, Fortuna (Carmina burana), Vyvolená (Svěcení jara), Kateřina (Zkrocení zlé ženy), Božena Němcová (Paní mezi stíny), Smrt (Signorina Gioventù), Sfinx/Jokasté (Škrtič). Několikrát získala Cenu ČLF a v roce 1988 Cenu SČDU za roli Boženy Němcové.

      22. listopadu 1931 se narodil tanečník a pedagog Jaromír Petřík. Tanec studoval v baletní přípravce ND Praha. V roce 1949 nastoupil do angažmá v ND, kde působil do roku 1987 (od roku 57 sólista). V roce 1963 měl roční stáž na Leningradském státním učilišti A. J. Vaganovové. Měl široký rejstřík postav, od lyrických rolí (Paris, Švanda, Dafnis), přes dramatické (Romeo, Othello) po charakterní (Tybalt, Crassus). V letech 1969 – 74 vyučoval na TKP. V roce 1999 získal Cenu Thálii za celoživotní mistrovství.